Výstavy v 19. století se staly prostorem, kde se inscenovaly zážitky z umění pro publikum, o němž víme, že jeho složení a společenské zázemí se v průběhu 19. století zásadně měnilo a že jeho počet stoupal. Kniha nabízí první ucelený pohled na dynamický vývoj uměleckých výstav v českých zemích 19. století a na jejich roli v procesu formování moderního umění a umělecké veřejnosti. Na základě široké škály případových studií sleduje proměnu výstavních prostorů, institucionálních strategií i způsobů komunikace s publikem. Ukazuje, jak se výstavy stávaly místem střetu různých výstavních koncepcí, prostředkem kulturní reprezentace i nástrojem výchovy vkusu, vzdělávání, ale také zábavy.