Knížka v sobě zrcadlí atmosféru pravidelných pondělních bohoslužeb posledního roku, jež otvírají každý školní týden. Autor, spirituál školy, vychází při svých kázáních z aforismu: Chatrč ze slámy, ve které se lidé smějí a radují, má větší cenu než palác, kde lidé pláčou. Předávat víru s radostí, lehkostí, ale přitom s odpovědností je cílem promluv.