Město, které již víc než sto let neexistuje, a přito bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich matičkou Prahou, Městem a Matkou v Izraeli. Od 16. století, zjednodušeně židovské ghetto, které se v polovině 19. století změnilo na pátou městskou čtvrt. Na počest císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov, z něhož se vyklubalo útočiště pražské chudiny. Základní poloha byla na jedné straně dána břehem Vltavy, na druhé přísně střeženou hranicí Starého města pražského. Na poměrně nevelké ploše, jež nepřesahovala 93 tisíc čtverečních metrů, bylo snad pouhých třicet ulic, dva plácky, kterým se jen ze zvyku říkalo náměstí, jeden palác, pár stovek různě pospojovaných domků a pochopitelně synagogy i dodnes slavný hřbitov. Stísněné místo plné záhad a tajemství.
ALOIS NEBEL 
| 
