Ženský svět byl po staletí světem intimním, reflektovaným knižní, nástěnnou i závěsnou malbou, dobovou naučnou i krásnou literaturou, epistolografií, zčásti pozůstalostními inventáři, účty a prameny osobní povahy - dopisy, deníky a memoáry. Diplomatický materiál vznikl téměř výhradně činností mužů, archivní prameny institucionální povahy (s výjimkou soudních akt a policejních protokolů) vypovídají o ženském světě méně a jakoby nerady. Kniha nahlíží ženu přes témata, která se prolínají celým popisovaným obdobím - partnerství, rodina, vlastnictví, veřejný život, vlastní identita, vzdělání, mecenášství… Zajímavá je rovněž analýza stereotypů ženství ve vztahu žena-muž a otázka ženských archetypů.