V povídkách Lubomíra Macháčka se odehrávají příběhy humorné, vážné i podivuhodně zvláštní, prostě takové, kterých si nemůžeme nevšimnout. Jejich průsečíkem je, jak jinak, člověk a jeho pátrání po vlastní identitě. Důležitou roli v nich hraje čas. Čas lidí, kteří vstupují do života, i čas těch, kteří z něho odcházejí. Někteří ho váží na decimálce, jiní na lékárnických vahách. Soubor psychologických povídek s názvem Zelené vdovy doplňuje řadu povídkových souborů jako Manželky a jiné ženy (2012), Kdybych byla kočkou (2006) aj.
ALOIS NEBEL 
| 
