V renesanci a baroku se do Evropy dostalo množství dosud nevídaných poživatin, jako byla například kukuřice, vanilka, brambory, paprika či rajčata. Mezi nápoji to byly káva, čaj a čokoláda, které začaly konkurovat dosud dominujícímu pivu a vínu. Tyto tři nealkoholické novinky nejprve vzbudily pozornost mezi cestovateli a lékaři, později se ale dostávaly ke stále širším vrstvám konzumentů, až se z nich stala na přelomu 17. a 18. století módní nezbytnost. Kniha Ze zámoří do Čech se v první části zabývá nejstaršími dějinami kofeinových nápojů v Evropě od prvních zmínek objevitelů v dobové literatuře až po polovinu 17. století. Druhá část publikace shrnuje, jak se káva, čaj a čokoláda zabydlely v našich zemích. Čtenář se například dozví, kde se našlo nejstarší kávové zrnko v Čechách, co si o čaji zaznamenal Jan Amos Komenský, či podle jakých receptů se u nás v baroku vařila čokoláda. Nahlédneme také do širších souvislostí včetně dobových představ o trávení, historie kuchařských knih, zakládání kaváren a zmínek o kofeinových nápojích v umění či literatuře.