Sborník zahrnuje třináct příspěvků českých a polských medievistů věnovaných problematice zbožnosti a hereze v pozdním středověku. Hlavní pozornost je v něm věnována městské religiozitě, kazatelství, klatbám, užívání amuletů v rámci lidové zbožnosti, poutnictví a s ním spojenému udělování odpustků ve střední Evropě a vztahu středověkých laiků i kleriků k ostatkům, konkrétně pak k v Praze uchovávané Mariině roušce. Soubor tří samostatných studií pak představuje zamyšlení nad počátky hereze a postupy inkvizitorů, nad postavením žen v rámci katarství a nad zplaněním valdenství v prvních desetiletích 15. století. Příspěvky jsou v českém a polském jazyce.