Jakub Bělan (1981) vydal svou prvotinu Stín (Rozplyneš se) před dlouhými sedmnácti lety. To je skoro jedna generace. Zatímco v debutu mluvil v du-formě, v přítomné novince Závrať (na tři doby) mluví rovnou ve třech osobách: první, druhé a třetí. Není to trialog, každý mluvčí drží urputně svůj part, ale je to každopádně sama řeč, která tu hraje prim. Řeč chladné senzibility, řeč stínu a noci, řeč vzedmutá obrazy málem hororové atmosféry lovecraftiánského typu - ale taky řeč, která se zadrhává, láme a trhá, hroutí sama do sebe, řeč zániku a konce. A jakkoli to může vypadat absurdně, přesto je v Bělanově poezii kus světla, šance: Stát se lodí / znamená jediné: / nalodit se. / Znovu se nalodit. Za slovo se tady totiž ručí tělem.
Książki dla dzieci Dwie Siostry 
| 
