Dvojsvazkový výbor z díla Jakuba Demla obsahuje texty od první knihy básní až po rukopisné texty z posledních let básníkova života. Básník a revoltující katolický kněz Jakub Deml (20. 8. 1878 v Tasově–10. 2. 1961 v Třebíči), řečeno s Bedřichem Fučíkem „neohrabaný, mohutný balvan, trčící z české literatury“, v ní má velmi nejednoznačné postavení. Ačkoli napsal více než sto zdánlivě spolu nesouvisejících knih, je pro jedny „neviditelným“ nedůtklivým regionálním grafomanem pochybného charakteru, pro další neskutečným básnickým zjevením, vládnoucím zázračnou, absolutně svobodnou obrazotvorností, a zbytek ho buď nezná, nebo je jim zcela lhostejný. Svou láskou ke všemu živému, obrazností stvářející a obnovující svět, nevšední autobiografičností a „pohrdáním“ zásadami tradiční literární kompozice přiznaně či „na zapřenou“ inspiroval řadu českých básníků, svým vášnivým vzdorem a leckdy nenávistností získal mnoho odpůrců. Leč dobové spory, nedorozumění a polemiky odvál čas a zůstává dílo: jedno z největších v české poezii 20. století.
ALOIS NEBEL 
| 
