Zadokolesový motorový remorkér pro českou vnitrozemskou plavbu představuje vyvrcholení technologie vlečné plavby na Labi, Vltavě a Odře. Tento způsob nákladní plavby byl postupně nahrazován rozmachem provozu motorových nákladních lodí a plavbou tlačnou Zachytit celý vývoj nástupu motorových remorkérů s kolesovým pohonem je velmi vítaným počinem pro zachování určité historické paměti, za který je třeba autorovi vyslovit upřímné uznání. V této publikaci se podařilo shromáždit velké množství informací a dat o tom, že celý vývoj stavby motorových zadokolesových remorkérů byl provázen velkým úsilím konkrétních osob, které se prokazatelně zasloužily o to, že tyto lodě dlouhá léta byly využívány v nákladní dopravě a po vyřazení z této činnosti ještě po řadu let sloužily a slouží jiným účelům. Klíčovým technickým prostředkem u těchto remorkérů je koleso. Samotný vývoj tohoto prvku byl provázen celou řadou technických zdokonalení, o které se prokazatelně zasloužili němečtí inženýři a společnosti u kterých byl tento vývoj realizován. Loděnice v Čechách pak kreativním způsobem dokázaly uvést tyto lodě k dokonalosti. Lodní těleso zadokolesového remorkéru a nové technické prostředky vytvořily daleko lepší podmínky pro lodní posádky během plavby a při odpočinku na lodi, takže mnoho z nich považovalo „svoji“ loď za svůj druhý domov. U dnes stavěných osobních lodí se můžeme opět setkat s pohonem kolesy, samozřejmě již ve zcela nové technické koncepci. Je nesporným faktem, že pro řeky s omezenými plavebními hloubkami je tento pohon důležitý a věřím že i tato kniha pomůže inspirovat případné pokračovatele v renezanci vnitrozemské plavby v našich podmínkách.
ALOIS NEBEL 
| 
