Láma Ješe neviděl auto až do svých patnácti let. Rytmus jeho života určovaly pastevecké cykly. Všechno změnil příjezd čínských armádních vozidel v roce 1959. Na počátku tragického tibetského povstání odešel jako uprchlík přes Himálaj do Indie. Z tří set uprchlíků jich přežilo jen třináct. Několik dalších let strávil v Americe, kde prožil výstřelky woodstocké generace. Dnes, po sedmdesátce a z pozice předního mnicha ve skotském klášteře Samye Ling – prvním buddhistickém centru v západním světě – rekapituluje Láma Ješe s optimismem a humorem svou významnou životní pouť.
ALOIS NEBEL 
| 
