Čtivý román Vladimíra Vrchovského je unikátním svědectvím o zdánlivě obyčejném lidském životě v tíživých kulisách let 1948–1989.
Autor prostřednictvím hlavní postavy – Vladimíra Horského – provede čtenáře dětstvím, dospíváním i životem zralého muže, který navzdory nepřízni osudu nikdy neztratil víru v sebe sama a v naplnění svých snů. Jeho příběh se odehrává na pozadí zdařile vykresleného prostředí, ať již se jedná o téměř idylické momenty spjaté s valašskou přírodou a životem v souladu s ní, nebo naopak o apokalyptickou krajinu hutí a dolů ostravsko-karvinského revíru, kde je lidská existence zredukována na pouhé přežívání. Autor velmi přesvědčivě popisuje jednotlivé postavy, motivace a osudy horníků, chlapů zlákaných vidinou výdělku, režimních prominentů, idealistických disidentů, přesvědčených estébáků, drobných prospěchářů, ale i těch, kteří chtěli jen normálně žít. Síla románu spočívá v jeho autentičnosti. Skutečné i smyšlené příběhy věrně zachycují absurditu let pod diktátem komunistické strany, krutost, beznaděj i „jen“ ubíjející stereotypní každodennost, ale také nehasnoucí naději. Vrchovský tak zúročil zkušenosti, které nedobrovolně nabyl jako řadový horník OKD i jako nadšený amatérský kulturní organizátor, a předkládá tak plastický a živý obraz české periferie let reálného socialismu.
ALOIS NEBEL 
| 
