Život na malém městě v prvních poválečných letech a v tíživé atmosféře padesátých let, dělnická a následně i studentská Praha let šedesátých, v jejich závěru pak dvojí, zcela mimoběžné prostředí – francouzské a české. V období normalizace trochu usedlé prostředí Ekonomického ústavu a potom mnohem živější ruch v Prognostickém ústavu (obě instituce byly součástí tehdejší ČSAV), jehož výstupní zprávy se snažily vládnoucím představitelům opatrně naznačovat, že socialistická ekonomika spěje neodvratně ke zhroucení. Následné hektické roky počátku devadesátých let, kdy bylo třeba zvládnout transformaci ekonomiky, rozdělení státu a zapojení do struktur vyspělého západního světa, prostředí vysoké diplomacie – při sjednávání asociační dohody a přípravě přístupových jednání do tehdejších Evropských společenství (předchůdce Evropské unie) a na velvyslanectví v Paříži. A mezitím zážitky, někdy dramatické, jindy úsměvné, z nespočetných putování českou, slovenskou a francouzskou krajinou. To vše najde čtenář ve skvěle a často s humorem psaných vzpomínkách muže, který nikdy nepatřil k mediálně sledovaným politickým osobnostem, ale přesto se významnou měrou zasloužil o to, že Československá a následně Česká republika znovu získala prestiž jednoho z vyspělých evropských států.
ALOIS NEBEL 
| 
