Ve sbírce Vztahy v C dur se Věra Borská vrací do situací prožívaných s nejbližšími lidmi. Obrací se také ke svým přátelům a místům, kam patří – oslovuje rodný dům, řeku, podél které kdysi vandrovala, krajinu. Ve své současné poezii zachycuje zkušenost pokročilého věku. Jak Věra Borská říká: Stáří existuje. Mezi třemi desítkami básní v této sbírce, uspořádané z nových i dřívějších veršů, najdeme jen dvě s přímým odkazem na biblické téma. Čtenáři však neujde, že veškerá poezie Věry Borské žije z jiné podstaty než vnější. Tak jako sama básnířka.
ALOIS NEBEL 
| 
