Švýcarský obchodník Henri Dunant otřesen svými osobními zážitky z bitvy u italského Solferina v roce 1859 napsal a vydal o tři roky později knihu „Vzpomínka na Solferino“. Její vydání a následující nezměrné Dunantovo osobní úsilí vedlo v roce 1863 k založení Mezinárodního výboru Červeného kříže a o rok později k přijetí první Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných v polních armádách. Přečtete-li si pozorně zejména závěrečnou kapitolu této publikace nazvanou „Co je účelem této knihy“, zjistíte, že Henri Dunant viděl a plánoval mnohem dále. Naleznete tam zárodky organizovaných humanitárních pomocí a potřeby přípravy na ně jak v případě válečných konfliktů, tak přírodních katastrof, najdete tam předobraz pozdějších národních společností Červenéhokříže a Červeného půlměsíce, nastíněnu potřebu jejich spojení do budoucí Mezinárodní federace ČK a ČP a jejich pravidelného setkávání na budoucích Mezinárodních konferencích ČK či nezbytnost návaznosti národních společností ČK a ČP na vlády jednotlivých zemí.
ALOIS NEBEL 
| 
