Dlouholetý středoškolský pedagog Zdeněk Grmolec publikoval před rokem 1989 svou „neangažovanou“ tvorbu (nejdříve básnickou, později výhradně prozaickou) spíše okrajově. Jeho debut, kniha Půlnoční verbuňk (povídky inspirované především svéráznými postavami jižní Moravy), vyšla na podzim roku 1989 v Československém spisovateli, kde ji prosadil tehdejší redaktor Pavel Kosatík. Povídky v souboru Výběrová osamělost (1993) jsou zaměřeny nábožensky a filozoficky a odrážejí atmosféru ve společnosti před rokem 1989. Další kniha, novela Ošklivé káčátko, vyšla až v roce 2003. Autor v ní mistrně postihuje problém kořenů zla a deformace osobnosti u malého chlapce. Poslední vydaná kniha Akvárium/Intimní duely je z roku 2004. Akvárium poukazuje mimo jiné na problém vzrůstající agresivity v řadách středoškolských studentů a Intimní duely jsou variacemi na vztah mladého muže ke starší ženě. Mimo rozhlasové dramatizace jeho textů (Vltava, ČRo Brno) byly Grmolcovy osobité povídky a novely představeny například také v antologii nakladatelství Listen. Ve svazku Schůzky s tajemstvím vyšla Grmolcova novela v sousedství próz například P. Šabacha, M. Urbana, J. Kratochvila, O. Neffa či I. Klímy. V případě Zdeňka Grmolce je autorský výbor — byť z malé části už tiskem vydaných prací — plně oprávněný a pro řadu čtenářů, kteří si oblíbili českou beletrii, bude jistě velmi příjemným překvapením.
ALOIS NEBEL 
| 
