Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření uplatňovaná vůči židovskému obyvatelstvu ve školství, které v létě 1942 vyústily, v rámci konečného řešení židovské otázky, v úplný zákaz vyučování. Stranou nezůstává ani porovnání s obdobnými protižidovskými opatřeními na školách v třetí říši. Ve druhé části studie představuje teoreticko?výchovné principy terezínských vychovatelů na základě jejich vlastních dochovaných zpráv a ukazuje jejich realizaci na konkrétních příkladech českého chlapeckého a dívčího domova. Pozornost je věnována také myšlence výchovy v a k společenství, ilegálnímu vyučování i uměleckým činnostem probíhajícím v každodenní hrůzné realitě terezínského ghetta.
ALOIS NEBEL 
| 
