Třináctiletá Ingrid se musí s rodiči přestěhovat z nevelkého pohraničního města do Prahy. Je to pro ni docela šok. Úplně nové prostředí, nová škola, noví spolužáci a hlavně spolužačky. Ve třídě panuje trochu jiná atmosféra, než byla zvyklá. V popředí stojí jiné hodnoty, než ona považuje za důležité. Musela se rozloučit se svojí letitou, věrnou kamarádkou Naďou a vůbec všemi známými, přáteli… Do nové, již dávno rozvrstvené, třídy nezapadá. Také její prospěch jde z počátku dolů. Narůstají konflikty s rodiči, kteří sami mají svých starostí dost a na dceru se zlobí, že si nedokáže v novém prostředí sama dostatečně poradit. Jen pomalu a těžko hledá Ingrid svoji rovnováhu. Nebudeme zastírat, že tenhle příběh je tak trochu retro. Dívky, o kterých vypráví, jsou už dnes dospělé a často mají vlastní odrůstající děti. Ale to neznamená, že by se ty dnešní musely při čtení této knížky nutně kousat nudou. Naopak. Dostanou příležitost zjistit, jak prožívala dospívání a jaké problémy řešila generace jejich matek. Třeba se ukáže, že některé věci jsou vlastně pořád stejné a jiné dokonce možná ještě aktuálnější než tehdy. Jen vnější móda se trochu mění. No, a pokud do knížky náhodou nahlédnou jejich mámy, připomene se řadě z nich vlastní dospívání. Ta kniha je totiž dost autentická. Psaná v době, kdy se odehrává, jednou z tehdejších třináctiletých dívek.
ALOIS NEBEL 
| 
