Námětem tohoto románu jsou život a návrat volyňských Čechů v poválečném období do vlasti, odkud v sedmdesátých letech devatenáctého století odešli jejich předci. Na příbězích tří rodin se odvíjí drsný život na ukrajinské Volyni. Vykácený les jim byl nabídnut jako slibovaný pozemek. Teprve jeho vymýcením a obděláváním získali půdu, která jim po letech svou úrodností vyvážila dřinu. Střídání vlád zasáhlo vždy do jejich života. Panování Poláků označují za nejlepší období, v roce třicet devět ho vystřídá nástup sovětské moci s prvními kolchozy a zhoršená situace pokračuje až k německé okupaci. Vypálení Českého Malína bylo v počtu obětí ještě děsivější než Lidice, pronásledování Židů a nástup banderovců vyvolávalo strach při každodenní těžké práci. K návratu do Čech se upínali jako k zemi zaslíbené.