Monografie sdružuje témata politických, sociálních a hospodářských dějin jako samostatných oborů, přičemž se metodologicky opírá o tradicionalistické pojetí hospodářských dějin. S matematickými modely, zasazováním ekonomických teorií do historické reality, či evoluční ekonomií a institucionální ekonomií pracuje minimálně. V tomto směru monografie pouze okrajově využívá tzv. nové hospodářské dějiny a opírá se zejména o induktivní, deduktivní, historicko-kritickou, historicko-pojmovou, komparativní metodu, metodu narativního popisu a kvantitativní metody.