Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu. Dobové fotografie poskytla sama herečka ze svého rodinného alba. Vlasta Fialová (20. ledna 1928 v Brně – 13. ledna 1998 Brně) byla česká herečka, která celý svůj divadelní život strávila ve svém rodném městě Brně. Pocházela z divadelní rodiny, oba rodiče byli členy brněnské opery. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na brněnskou Státní hudební a dramatickou konzervatoř, po absolutoriu (1947) nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Opavě (1947–1948). V letech 1948–1950 vystupovala v Olomouci, od roku 1950 až do svého skonu (v devadesátých letech již jen jako host) byla přední členkou činohry Státního divadla v Brně. Půvabná diva již v mládí zazářila v roce 1949 jako Divá Bára ve filmové adaptací stejnojmenné povídky Boženy Němcové režiséra Vladimíra Čecha, nezapomenutelnou se také stala, mimo jiné, její role kněžny v televizním přepisu Jiráskovy Lucerny z roku 1967. Na své mateřské scéně vytvořila řadu komediálních i dramatických rolí domácího i světového repertoáru, úspěšně spolupracovala s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí. Uplatnila se rovněž v dabingu, pedagogicky působila na JAMU, v roce 1964 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Jejím životním partnerem byl brněnský herec Zdeněk Kampf (1920–1987), po jeho úmrtí se vdala za Jiřího Tomka (1931–2013). Zesnula týden před svými sedmdesátými narozeninami, pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně.
ALOIS NEBEL 
| 
