Kniha rozhovorů mezi Vladimírem Hučínem a dvěma mladými intelektuály přináší zajímavou mezigenerační zpověď zásadového antikomunisty, který v 70. a 80. letech 20. století neváhal sáhnout po zbrani v rámci svého osamělého ozbrojeného boje proti totalitě a sovětské okupaci. Základem knihy jsou autentické výpovědi Vladimíra Hučína o skutečných událostech a skutečných osobách, které jsou v duchu Hučínovy přímosti jmenovány pravými jmény. Knihu zpestřuje 30 původních dokumentů, které ač zlomkem rozsáhlého Hučínova archivu, přesto výstižně dokazují jeho vybraná tvrzení (např. úpis úhlavního nepřítele z 80. let - agenta StB Mikeše). Kniha mapuje přehledně a chronologicky celý Hučínův příběh. V podtextu „historické“ části Vladimír Hučín obhajuje svou odpověď na zásadní otázku mladíků, zdali je morálně ospravedlnitelné násilí, které mohlo vyústit až ve smrt, proti lidem, kteří roztáčeli kola totalitní moci v dobách normalizace. V druhé části končící rokem 2006, která se věnuje aktuálním událostem včetně utajovaného soudního procesu, jsou na četných příkladech dokládány (někdy až alarmující) nešvary nedávné a současné státní správy a justice a je poměrně konstruktivně hledáno řešení, jak tento neblahý, možná i občanu nebezpečný, stav napravit.