Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku. Část nazvaná „Voda“ pojednává o pozadí a principech metod, které využívaly vodu, její hladinu či vlastnosti. Oddíl „Vzduch“ mapuje celou řadu znamení, která poskytovaly různé nebeské a atmosférické jevy či ptáci a jejich let a chování. Poslední část, pojmenovaná „Oheň“, zahrnuje všechny techniky, které nějakým způsobem využívaly oheň nebo světlo. Svazek — stejně jako všechny tři předcházející — nabízí nejen velké množství dat a odkazů z různých dob a kultur, ale také početné překlady primárních textů, z nichž se řada objevuje v češtině vůbec poprvé. Ač je kniha primárně určena historikům náboženství a myšlení, výklad je dobře přístupný i čtenářům, kteří se náboženstvím a historií profesionálně nezabývají, ale zajímají je kořeny jevů, jež se především v esoterice a „lidové moudrosti“ v té či oné formě objevují dodnes.
ALOIS NEBEL 
| 
