Jednotlivé oddíly z Písma mají vnitřní souvislost, protože však sledují stanovený motiv daného článku, nejsou výkladově vyčerpány. Někde zůstávají jen nápovědí či výzvou k adoraci. Jinde jsou záměrně postaveny proti sobě oddíly, jež mají odlišné důrazy, aby bylo patrné, jak dravost Božího Slova neumožňuje víře odříkávat hotové formule – jak naopak i vyznávající víra je stálý zápas o plnost pravdy, zjevené v Kristu. Přál bych si, aby Výklad apoštolského vyznání aspoň někomu přinesl nový pohled na staré pravdy a probudil v něm úžas, jehož se modernímu člověku stále víc nedostává. K tomu snad může napomoci i soubor fotografií Jana Tomana, zachycující něhu i údiv, zkamenělý v prostém gestu ruky či výrazu tváře barokních soch. Zvou nás k zamyšlení nad tím, co je podmíněno časem a přece jej přesahuje.
ALOIS NEBEL 
| 
