Poutníci , kteří opustili svou zem, dosud neznalí nového jazyka země, do které dorazili , se obracejí na veřejného písaře. Pomáhá jim vyplňovat nezbytné úřední dotazníky. Vše, co se nevešlo do úředně vymezeného prostoru formulářů, ukládá se písaři v hlavě. Poznal jsem jeho kancelář, jeho návštěvníky a jejich příběhy. Protože nejsem nucen krátit tyto osudy do omezeného prostoru kolonek, do otázek a odpovědí, rozhodl jsem se, že tuto svobodu využiju a příběhy napíšu.
ALOIS NEBEL 
| 
