Práce vyzvědačů, tedy špionáž, je takřka stejně stará jako lidská civilizace. Nicméně barvité špionážní příběhy s veškerým technickým a informačním zázemím patří především k době dvacátého a dnes i jedenadvacátého století. Zkušený autor literatury faktu Karel Pacner připravil pro české čtenáře cyklus o proslulých případech špionáže a o neméně proslulých vyzvědačích novějších časů. Jeho kniha s názvem VELKÉ ŠPIONÁŽNÍ OPERACE vrcholu, konce a dozvuků studené války (1968-2001) nabízí v třinácti kapitolách pohled do mnoha zemí počínaje Československem v období pražského jara roku osmašedesát přes Rusko, Polsko, Spojené státy, Čínu, západní i východní Německo až po Velkou Británii. Samozřejmě i s mnoha odbočkami - například do Mexika, Dánska, Barmy anebo do hlubin Tichého oceánu. V každé kapitole je tady drama. Někdy se šťastným koncem, když hlavní hrdina vyvázne a přežije. Jindy špion, kterého lze označit za hrdinu jen z literárního, nikoli však lidského hlediska, putuje do vězení a někdy se dokonce ozve smrtící výstřel. Poslání špičkových vyzvědačů s sebou nese riziko a z rizika vyplývají následky... Lidé z tajných služeb dokázali nejspíš v některých případech uchránit svět před jadernou válkou a občas zas byla jejich práce bizarní, když třeba Rusové z KGB použili hypnotizéra, aby ovlivnil zápas o světový trůn v šachu. A skandál s nepřátelskou rozvědkou připravil o státnické křeslo německého kancléře. Vítejte s touto knihou ve světě železných nervů, diskreditací, státních převratů a roztáčených peněz! Cyklus VELKÉ ŠPIONÁŽNÍ OPERACE byl letos vyznamenán Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu.
ALOIS NEBEL 
| 
