Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, nabízí ve své knize jedenáct příběhů, které se odvíjejí v různých zemích – zavedou čtenáře do Washingtonu a New Yorku, stejně jako do Moskvy nebo do Berlína padesátých let. Se svými patrovými autobusy se tady objeví Londýn a jinde zas tábor zajatců ve válčící Koreji... Anebo příběh izraelského vyzvědače, kterého Syřané veřejně a před zraky televizních kamer popraví v Damašku. Vším anebo téměř vším se v knize prolíná motiv jaderných zbraní, jejichž hrozba rostla rok od roku až do října 1962, kdy chybělo jen maličko k další světové válce. Tehdy, v čase karibské krize, sdělili prezidentu Kennedymu, že při ruském raketovém útoku zahyne osmdesát milionů Američanů. A na druhé straně z Východu vedeného Moskvou zůstanou jen trosky. Tenkrát se lidé z tajných služeb začali chovat tak, aby svět přežil. Mnozí z generálů, ať už amerických či ruských, byli odhodláni jít do války, ale esa z rozvědek ne. Za což jim dodnes lze děkovat. Vždyť v opačném případě by tady většina z nás nebyla. Kniha volně navazuje na titul Velké špionážní operace dvou světových válek, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce.
ALOIS NEBEL 
| 
