Na místě dnešní adresy V Holešovičkách 41, Praha 8 stávalo původně hospodářské zázemí usedlosti Rokoska. Ve třicátých letech 19. století zde byl do provozu uveden cukrovar, jenž byl na počátku dvacátého století rozsáhlými stavebními úpravami přebudován na Vydrovu továrnu poživatin. Prosperita vyhlášené prvorepublikové potravinářské firmy po smrti jejího zakladatele ovšem poklesla natolik, že byl veškerý libeňský nemovitý majetek podniku prodán roku 1928 Ústavu pro vědecký výzkum uhlí (ÚVVU), založenému jen o rok dříve, a pro jeho potřeby následně adaptován. V padesátých letech, mj. i v souvislosti se zřízením Československé akademie věd, byla část ÚVVU – včetně sídelních budov – včleněna do nově zakládaného akademického Hornického ústavu, který je z právního hlediska prvním přímým předchůdcem současného Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i. Kontinuita výzkumných prací, stejně jako působnost v areálu ohraničeném „Gabčíkovou zatáčkou”, je však zřetelně vysledovatelná až do druhého decennia 20. století. A právě celé této spletité devadesátileté historii je předkládaná kniha věnována.
ALOIS NEBEL 
| 
