Úvahy o příčinách krize evropské společnosti a osudech evropské kultury jsou dnes stejně aktuální jako byly v roce vydání (1935). Tázání se po kořenech antihumanistických ideologií a totalitního amorálního státu neztratilo nic na své naléhavosti. Ani dnes nelze zapomínat na onu tradicí evropského myšlení o podstatných věcech, jejíž přehlížení vedlo nakonec ke katastrofám 20. století. A ani dnes se nelze beztrestně zbavovat jádra kultury.