Jedním z páteřních témat knihy výtvarníka Jiřího Sozanského Valdice/ Odsouzeni k neexistenci je složité hledání vztahu - nebo spíše míjení - s lidmi, kteří prošli zkušeností politického věznění, a to zvláště v 50. letech. Po listopadu 1989 Jiří Sozanský jako jeden z mála výtvarníků své generace vstoupil do živého kontaktu s těmito lidmi, seskupenými tehdy již v Konfederaci politických vězňů (KPV). Své umění dal do služby připomínce jejich osudů - nejvýrazněji se tak stalo při realizaci památníku politickým vězňům, instalovaného před věznicí ve Valdicích v roce 2009. Kromě obrazové části, která v rozměrné knize zaujímá stěžejní místo a obsahuje nejen fotky Sozanského děl, ale i fotodokumentaci jejich vzniku, tu naleznete rovněž řadu osobních příběhů lidí, spjatých s valdickou věznicí, dokumenty a portréty dalších, faksimile osobní korespondence, rozsudků i soudních spisů. Do knihy přispěli také historik Petr Blažek a archivářka Alena Šimánková studií o tragických životních osudech náměstka generálního ředitele Národní banky československé a politického vězně Miloše Horny, který zemřel ve Valdicích v roce 1958. Byl pohřben na vězeňském hřbitově, který byl později zničen. Jeho ostatky - stejně jako v případě dalších zemřelých vězňů - nebyly až na výjimky doposud exhumovány. Literární historik Jan Wiendl publikoval v knize ukázku z rozhovoru se svým otcem Františkem Wiendlem, účastníkem druhého a třetího odboje. Deset let strávil v komunistických věznicích. Po roce 1989 se František Wiendl angažoval v KPV. Jan kalous přispěl předmluvou a studií o valdické věznici jako místo utrpení politických vězňů. Knihu výtvarníka Jiřího Sozanského společně vydaly Muzeum paměti XX. století a Symposion.
ALOIS NEBEL 
| 
