Vadí nevadí je poměrně nevinná hra, při které hráči, když na ně přijde řada, volí, zda pravdivě odpoví na nějakou choulostivou otázku, nebo splní obtížný/nepříjemný/ponižující úkol. Spojení „poměrně nevinná“ přestává platit ve chvíli, kdy v případě lži nebo nesplněného úkolu zemřete. Studentka Olivia (Lucy Hale) vyrazila s partou přátel na pohodovou dovolenou do Nového Mexika. Seznámení s pohledným sympaťákem je zavedlo do lehce strašidelných kulis zrušeného kláštera, kde si zahráli právě Vadí nevadí. Jak už to u téhle hry bývá, kvůli tajemstvím vyplouvajícím na povrch začala atmosféra poněkud houstnout. Opravdové husto ale nastalo ve chvíli, kdy jim onen pohledný sympaťák prozradil, že kdyby je ke hře nenalákal, tak by zemřel. A že teď dost pravděpodobně začnou umírat oni, protože organizátor téhle verze Vadí nevadí se s ničím nepáře. Dalo by se nad tím mávnout rukou, kdyby po návratu domů Olivia a její přátelé nenacházeli připomínky hry na každém kroku. Textovky, telefonáty, nápisy na zdech, dotazy náhodných kolemjdoucích – ti všichni opakují otázku „Vadí nevadí?“ A varianta, že by odmítli, nepřichází v úvahu. Poznají to ve chvíli, kdy to někteří z nich zkusí a zemřou. Jak hráči ubývají, hra nabírá obrátky a stupňuje náročnost. Jak zastavit smrtící kolotoč, když žádné standardní řešení neexistuje?
ALOIS NEBEL 
| 
