Fotograf, grafik, redaktor a vydavatel Miloš Polášek přichází po čtyřech letech od vydání své poslední tematické obrazovky Akt / RE-ART s dalším netradičním počinem. Ve stejně velkém formátu a s ještě větším rozsahem předkládá dosud naprosto ojedinělý souzvuk obrazové monografie s osobními, profesními, ale i politickými memoáry. Formátem, osobitou grafickou úpravou a velikostí některých reprodukcí se řadí mezi publikace obrazové. Tomu ovšem již zcela neodpovídá rozsáhlý text osobních vzpomínek doprovázený neméně obšírným obrazovým materiálem tento text ilustrujícím. Dominantní prostor je pochopitelně věnován výtvarné fotografii, jejímu obecnému i autorskému vývoji. Popisky pod fotografiemi pak jsou další rovinou, rozpustile trousící třešničky informací a intimit, na něž se v hlavním textu nedostalo. Vyprávění stojí především na dlouhé řadě historek, které Polášek během své padesátileté profesionální kariéry zažil. Se Saturninovským humorem výstižně vykreslují politické klima a atmosféru oněch totalitních let, v nichž prožil svá nejplodnější autorská léta. Je přitom výrazně osobní; aktéři historek a příběhů, o nichž podává obrazové i textové svědectví, jsou reální a většinou i pojmenovaní svými pravými jmény. Tedy otevřenost, která u veřejně činných osobností stále není obvyklá. Úvod Artura Kokse Báječná léta v 61 obrazech nabízí paralely s Vieweghovou charakteristikou oné doby v Báječných letech pod psa, ale i s historkami Petra Šabacha, tak geniálně dotvořenými Hřebejkovými a Jarchovského filmy Pelíšky a Pupendo. Ovšem na intelektuálním pozadí Ocelového srdce republiky, které v těch šedesátých a sedmdesátých letech minulého století nebylo od pražských špiček rozhodně tak daleko.
ALOIS NEBEL 
| 
