Prozaička Teréza Nováková (1853–1912), známá především svými romány Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Děti čistého živého a Drašar, napsala též řadu realistických povídek, mezi nimiž vynikají vesnické „kresby z nejvýchodnějších Čech“, vydané roku 1902 (a rozšířené roku 1919) pod názvem Úlomky žuly. Tyto obrázky a příběhy ze života venkovského lidu na Litomyšlsku představují vrchol autorčiny povídkové tvorby.