V knize Trvání a současnost, kterou dokončil v roce 1922, se Henri Bergson věnuje výhradně Einsteinově teorii relativity. Dospěl zde k závěru, že existuje pouze jediný skutečný čas a mnohé Einsteinovy časy jsou jen matematickými entitami. Bergsonova kritika dlouho rezonovala odbornými kruhy a vzbudila rozsáhlou diskuzi, do níž se zapojili mnozí fyzici a filosofové.