První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní wittgensteinovskou metodou, jíž jednotlivá témata zkoumá z různých stran. Vybízejí k meditaci. Ve své intimnosti naznačují specifický vývoj, kterým tato autorka židovského původu prošla (od mládí v buržoazním prostředí po práci v továrně a na statku, od marxismu přes příklon k anarchismu až po výrazný obrat ke křesťanství, ale i k hinduismu a dalším věroukám). Její zásadně nedogmatická, otevřená mysl v tomto díle osciluje kolem zásadní otázky spásy: jak uniknout tomu, co nás táhne dolů? Jak prohlásil filosof Gustave Thibon, jemuž Simone Weilová před odjezdem do Anglie, kde roku 1943 zemřela, předala rukopisné poznámky, z nichž poté připravil k prvnímu vydání (1947) dílo s názvem Tíha a milost tak, jak je známe, nejde v této knize o filosofii, nýbrž o život. Především pak o úvod do díla velké myslitelky 20. století.
ALOIS NEBEL 
| 
