Norbu Čhöphel věnoval několik let sbírání a zaznamenávání příběhů, tradičně v rodinách ústně předávaných z generace na generaci či vyprávěných profesionálními vypravěči, jejichž tradice však už dnes prakticky vymřela. Příběhy jsou plné princů a princezen, nejrůznějších zástupců zvířecí říše, zlých čarodějnic a obrů, ale i dobrých draků žijících v palácích na jezerním dně. Vyprávění jsou často prostoupena duchem lamaismu, víry tak nerozlučně spjaté se zemí ležící na střeše světa. Publikace patří ke snahám Knihovny tibetských děl a archivu se sídlem v severoindické Dharamsale o zachování a šíření bohaté tibetské ústní lidové slovesnosti.