Změny v mezinárodních vztazích, v nichž se v šedesátých a počátkem sedmdesátých let 20. století střídaly tendence k uvolnění s prvky prudkého zostření mezi oběma světovými tábory, a současně změny uvnitř římskokatolické církve (II. vatikánský koncil) vytvořily podmínky pro řešení některých sporných bodů mezi československou vládou a Vatikánem, k nimž patřilo jmenování nových biskupů, případ Josefa Berana a obsazení pražského arcibiskupství, situace řeckokatolické církve apod. O jednáních, jejich protagonistech na obou stranách sporu, z nichž ovšem jen jedna měla opravdový zájem na řešení prospívající církvi, o osobnostech, které stály v zákulisí jednání-sporů, ale i o církevně-společenských souvislostech pojednává Karel Kaplan, znalec poválečného vývoje Československa.