Román Thomase Hardyho Tess z D’Urbervillů patří k nejslavnějším viktoriánským románům a na čtenářské oblibě neztratil dodnes. Ve své době vzbudil obrovský rozruch a náležitě bouřlivou odezvu, zvláště díky autorově vášnivé obžalobě puritánské viktoriánské morálky. Podobně jako většina Hardyho ostatních románů se i Tess z D’Urbervillů odehrává ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex; jeho hlavní hrdinkou je venkovská dívka Tess, jejíž upřímnost, citlivost a mravní nesmlouvavost naráží na pokrytecké konvence okolí a postupně vede k hrdinčině tragédii. Baladický příběh navíc působivě dokresluje časový rámec knihy: do poklidných venkovských končin začínají doléhat ozvěny společenských změn vyvolaných industrializací; lidé začínají ztrácet staré jistoty a mají před sebou náhle budoucnost zbavenou opor – ale zároveň i nové možnosti. Tato situace dává autorovi podnět k filosofickému zamyšlení nad osudovými silami, ovlivňujícími úděl člověka.
Thomas Hardy (1840–1928) je jedním z největších anglických spisovatelů všech dob. Jeho díla, jako například Daleko od hlučícího davu (1874), Rodákův návrat (1878), Starosta casterbridgeský (1886) či Neblahý Juda (1895), zobrazují vesměs svár mezi tradičními hodnotami a silným jedincem, vzdorujícím tlaku okolí; odráží se v nich autorovo moderní vidění světa i jeho rostoucí příklon k sociálnímu darwinismu a schopenhauerovskému pesimismu. Ač je Hardyho dílo v mnoha ohledech typickým produktem viktoriánské doby, razilo zároveň cestu modernistické próze – a vůdčí osobnosti anglického literárního modernismu se také k Hardyho odkazu hrdě hlásily.
ALOIS NEBEL 
| 
