Teorie subjektivity Jana Šterna se pokouší sjednotit filosofii, biologii, ontologii, kybernetiku a teorii informace v jediném rámu subjektivity jako ontologické struktury světa. Kniha stojí na několika klíčových tvrzeních: - Subjektivita je ontologická vlastnost reality, nikoli výlučný rys lidského vědomí. V různých stupních je přítomna již na úrovni organických molekul. - Účel (teleologie) není sekundární interpretace, ale základní modus fungování živých i některých neživých procesů. Život je vznik účelu. - Subjekt je entita, která je příčinou sebe samé, působí skrze moc a narušuje mechanicko-chemickou kauzalitu. - Dialektika je kód života, rozhraní mezi fyzikálně-chemickými procesy a biosférou. - Životní procesy (replikace, regulace, udržování nízké entropie) jsou projevem působení subjektu jako účelové struktury. Přes šíři témat má text jasnou linku: Subjektivita je všudypřítomná struktura světa, život je jejím projevem a účel je jejím základním mechanismem. Kniha představuje rozsáhlý filosoficko-ontologický projekt, jehož ambicí je vyložit subjektivitu jako základní strukturu reality a zároveň jako princip organizace života. Autor propojuje motivy z kontinentální filosofie (Hegel, Heidegger, Whitehead), biologie, kybernetiky a teorie informace a pokouší se o vytvoření jednotné ontologie života založené na kategoriích subjektu, účelu a dialektiky.