Shapiro analyzuje současné teorie demokracie, nevynechává žádný významnější směr. Ve svém výkladu přitom vychází z pozic schumpeterovských a polemicky se zaměřuje proti normativním teoriím, zvláště proti koncepci deliberativní demokracie. Habermasův článek se zase věnuje teoriím normativním, tedy teoriím, jež nevylučují otázku, zda daný politický režim je dobrý a proč je dobrý. Habermas ve své argumentaci navazuje na hlavní proud soudobé politické filosofie a svůj výklad rozvíjí v kontextu diskuse mezi liberalismem a komunitarismem, formuluje však vlastní pozici, jež staví na diskurzní etice.
ALOIS NEBEL 
| 
