Anton Markoš, docent Přírodovědecké fakulty UK, ve své práci mapuje vědecké úsilí o pochopení fenoménu života. Při zkoumání života proti sobě stojí na jedné straně experimentální vědy, které hledají jednoduché zákonitosti na pozadí různorodosti jevů, a na straně druhé vědy humanitní, které na podobné ambice z velké části rezignovaly a vnímají jedinečnost a historickou podmíněnost kulturních projevů, včetně samotného poznání. Historicky je dnešní biologie spíše vědou experimentální. Živá bytost se však formuje jako entita historická, je produktem miliardy let trvající evoluce, a potomkem nepřerušené linie předků, kteří jí odkázali svou zkušenost jednak genetickým zápisem (DNA), jednak pravidly, jak tento zápis využívat. Z toho pramení některé paradoxy i výzva pro současnou biologii. Je čtení genetického zápisu strojovým dekódováním, nebo je čtením v pravém smyslu slova?
ALOIS NEBEL 
| 
