Láska nikdy nemá šťastný konec. Většinou jeden z páru zemře dřív než ten druhý. Jen málokdy odejdou oba současně. Nebo se rozejdou a potom nastane čas smutku, trápení minimálně pro jednoho z dvojice jako v okamžiku smrti v předchozím případě. Mnohdy rozchod nebo rozvod vnímáme jako smrt, poušť a cítíme beznaděj a prázdnotu. Jsme lidé a žijeme s druhými lidmi a pro druhé lidi.Autor se na stránkách této knihy pokouší ukázat, že rozchod a rozvod není nutně konec všech nadějí na dobrou budoucnost. Ukázat, že existuje cesta, která je sice dlouhá, plná trní a kamení, ale jako má čas svůj smutek, tak má svůj čas naděje. Pokouší se ukázat, že i cestou přes poušť vtahů, která nastane rozvodem a rozchodem, lze mnohé vidět a poznat. Projít, poznat a vzpamatovat se v nové naději. Prožít novou budoucnost.
ALOIS NEBEL 
| 
