Na začátku byl dopis jedné mladé dívky jednomu slavnému režisérovi. Tou dívkou byla Anne Wiazemská, režisérem Jean-Luc Godard. Francouzská spisovatelka a herečka Anne Wiazemská ve svém osmém románu, vydaném v prestižním nakladatelství Gallimard, vypráví o sobě a svém milostném vztahu a zároveň poutavě líčí společenskou a kulturní atmosféru šedesátých let, kdy se v Paříži rodila slavná éra francouzské filmové nové vlny. Nynější spisovatelka byla v té době sama kultovní herečkou: nejprve ve filmech Roberta Bressona a později Jeana-Luka Godarda. Vedle Godarda figurují na stránkách knihy mnohé další známé osobnosti francouzské kultury, například François Truffaut, Michel Cournot, Jean Vilar, Jea¬ne Moreauová či Eugene Ionesco. Prostřednictvím svého osobního milostného příběhu dává Anne Wiazemská, vnučka spisovatele Françoise Mauriaca, nahlédnout do duše mladé hrdinky, zmítané city, ale též silným intelektuálním kvasem jedné doby, jednoho „studijního roku“, jenž vyústil vzápětí v květnovou studentskou bouři roku 1968. Anne Wiazemská (*1947), dcera ruských emigrantů aristokratů z otcovy strany, z matčiny strany vnučka spisovatele Françoise Mauriaca, je francouzská herečka a spisovatelka. Hrála ve filmech takových režisérů, jako je Robert Bresson, Pier Paolo Pasolini, a zejména Jean-Luc Godard, jehož byla po dvanáct let manželkou. Později se více orientovala na spisovatelství a je autorkou dvanácti prozaických knih.
ALOIS NEBEL 
| 
