Zemřít ve virtuální realitě není žádná legrace, čelit kulkám kriminálních bossů ve skutečném životě je ale teprve něco. V tak zoufalé situaci mi jejich požadavek, abych jim prokázal jistou službičku ve VR, nepřipadá jako špatná alternativa. Problém je, že hry špionských agentur se řídí mnohem drsnějšími pravidly. Nemožnost odmítnout pro ně není dobrá výmluva – zvlášť když jim narušíte jejich tajné operace. Přesto jsem prostě neměl na vybranou. Proto mi cena za svobodu nepřipadala nijak přemrštěná. Stačilo zalogovat se, stát se nekromantem, setřást pronásledovatele, projít eliminací a vypátrat jednu konkrétní osobu. Kterou? Proč? A jak jsem to měl udělat? Špatné otázky. Já měl jenom jednu jedinou: Proč já? Proč John Doe?
ALOIS NEBEL 
| 
