Šťastná smrt je první román Alberta Camuse, který vznikal v letech 1936-1938, ale autor ho nikdy nedokončil a nechtěl za svého života vydat jednak kvůli kompozičním nedostatkům, jednak kvůli změně vlastní i celospolečenské hodnotové orientace způsobené druhou světovou válkou. První román se stal jakousi počáteční formou, zárodkem celé další filozofovy tvorby. Camus jej tvořil ve vypjaté osobní situaci, z níž se zrodila potřeba bojovat za místo na slunci, vůle ke šťěstí, posilovaná četbou Gida, Malrauxe a zejména Nietzscheho. Mnoho Camusových příznivců dens netuší, jak výrazným a bouřlivým vývojem prošel ve čtyřicátých letech - od jednotlivce ke skupině, od pohrdání vším lidským ke všeobecné solidaritě, od cynických nadlidí k altruistickým laickým světcům až k postupnému vypracování konečné humanistické triády absurdno-revolta-solidarita, která Camuse proslavila. Ve Francii byl román vydán až roku 1971, česky nyní vychází poprvé s přímo napínavým doslovem Evy Beránkové, který odhaluje o Camusově životě i tvorbě mnoho nového.
ALOIS NEBEL 
| 
