Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky, obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. V jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Kerberem, Pegasem, Medúzou či Kerberem). Autor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověsti zároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem pětadvaceti vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než patnácti vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů. Současné vydání doprovázejí půvabné a mimořádně zdařilé ilustrace profesora Zdenka Sklenáře. Kniha zároveň vychází i ve speciální úpravě jako bibliofilie. Eduard Petiška (1924–1987), od jehož smrti uplyne v letošním roce 30. Ket, byl český spisovatel knih pro děti, mládež i dospělé, překladatel, básník, dramatik, ale i editor V. Dyka, F. Hrubína či E. Frynty. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků, Staré řecké báje a pověsti si však mezi nimi dodnes uchovaly klíčové postavení.
ALOIS NEBEL 
| 
