Pátý svazek spisů Vladimíra Holana obsahuje jeho závěrečné knihy: Předposlední (verše z let 1968–1971) a Sbohem? (1972–1977). Od jara 1977 až do své smrti 31. března 1980 Holan nepíše. Zemřela dcera Kateřina, zasáhly ho dvě mozkové mrtvice a básník ztratil zájem o život. Obě knihy tvoří jeden celek „deníkového“ typu. Jde o šestnáct let zarputilé i osvobodivé tvorby, o poslední fázi Holanova uměleckého zápasu, který znamenal být svědkem a dobývat tajemství. Ostatně jasně o tom svědčí i název tohoto souboru Propast propasti, jako by nicota volala nicotu. A pojmenování poslední knihy Sbohem? je stejně výmluvné. Jde o onen otazník za slovem rozloučení, jímž se autor přiznává, že neví, zda ono sbohem je věčné nebo dočasné.
ALOIS NEBEL 
| 
