Česká hispanistika má kořeny v okruhu přátel Boženy Němcové z první generace obrozenců - lékařů a překladatelů J. B. Pichla a J. R. Čejky, jakož i básníka, překladatele a redaktora V. B. Nebeského. Před 150 lety se pak narodili tři další překladatelé ze španělštiny: J. Červenka, A. Pikhart a A. Koudelka. Z nich A. Pikhart, profesí právník, se stal zakladatelem soustavného českého překladatelství ze španělštiny i jedním z prvních českých katalanistů. Pikhart měl navíc talent básnický a badatelský - v mnoha periodikách publikoval jak své epigramy i delší, často burleskní básně, tak články a stati o španělské a katalánské literatuře. Zanechal třicítku vydaných překladů, ale též uspořádaný osobní archiv s cennou korespondencí. Donedávna však nikdo netušil, že existuje rukopisná antologie španělských lidových popěvků, na které Pikhart pracoval od počátku 20. století do května 1908, kdy ji předal k vydání J. Vrchlickému. V létě 2009 pak v literárním archivu Vrchlického objevil rukopis o 357 listech hispanista M. Uličný. Výběr z impozantního, sto let starého díla doplnil originály a českým úvodem i španělským doslovem a vybavil obrazovou dokumentací. Bilingvní vydání zhruba třetiny nalezeného rukopisu (doplněné kompaktním diskem obsahujícím rukopis v jeho celistvosti) představuje poprvé významného českého intelektuála přelomu 19. a 20. století v širokých dobových souvislostech.
Vložené CD s publikací v elektronické podobě (pdf) a reprodukcí Pikhartova originálu v náhledové a tiskové podobě.
ALOIS NEBEL 
| 
