Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II. (1552-1612), jeho smrtí a pohřby v Madridu, Bruselu, Florencii a Praze. Smrt císaře urychlila nejen pokročilá syfilitická nákaza, ale jeho zdravotní stav výrazně ovlivnily choroby srdce, dýchacího a trávicího ústrojí. V souvislosti se šířením zpráv o úmrtí středoevropského vládce v průběhu roku 1612 autoři usilovali o poznání obsahu a prostředků komunikace na císařském dvoře v Praze. Stranou pozornosti neponechali činnost vlivných dvořanů a jejich zpravodajských sítí. Současně sledovali komunikační cesty, po kterých se šířily informace o smrti Rudolfa II. a přípravě jeho pohřbu. Těžiště knihy spočívá ve výkladu o symbolickém významu sociálního těla zesnulého císaře, jenž od vystavení mrtvoly po zádušní mše vstupoval do kolektivní paměti podle vzoru svých slavných předků z habsburské dynastie jako ctnostný panovník, křesťanský rytíř a bojovník za katolickou víru.