Na základě historických pramenů seznamuje autor s kolektivními představami o smrti i s průběhem pohřebních rituálů v prostředí české šlechty v období raného novověku. V úvodu jsou shrnuty možnosti přístupu k fenoménu smrti v evropské (zejména francouzské) i české historiografii. Publikace dále přibližuje teologické i laické chápání smrti, představy o záhrobním životě, seznamuje s prameny zabývajícími se řádnou přípravou k odchodu z tohoto světa. Obsáhle se autor zaobírá průběhem i symbolickým významem pohřebních rituálů a festivit ve šlechtickém prostředí. Závěrečná kapitola se věnuje místům posledního odpočinku šlechtických kruhů (hroby, hrobky, sepulkrální kultura české šlechty). Obsahuje též rozsáhlou bibliografii k tématu.
ALOIS NEBEL 
| 
